Letní vyrážka aneb mám koně muchaře

3. února 2017 v 14:15 | Deryliiin |  Kožní problémy
Autorka : Dominika Švehlová

.................................................................................................................................................

Většina z nás se tolik těší na léto, až se počasí oteplí, až bude dlouho světlo, až budeme moct trávit spoustu času se svým koněm v přírodě… A mnoho lidí napadne hned něco dalšího: objeví se ten dotěrný hmyz! Bohužel je to pravda. A s hmyzem - kromě toho, že nás a naše koně bude obtěžovat svým lozením, pícháním a kousáním - přicházejí i další problémy; snad nejvíce frustrujícím z nich je letní vyrážka.

V našich zeměpisných šířkách se setkáváme především s tímto obtížným létajícím hmyzem:
  • komáři,
  • pakomárci,
  • ovádi,
  • muchničky,
  • mouchy (mezi nimi i bodalka stájová),
  • střečci,
  • včely a
  • vosy.

Obr. 1: Pakomárec (Culicoides spp).

Bodnutí nebo kousnutí tímto létavým hmyzem může způsobit různé problémy:
  1. samotné kousnutí způsobuje ránu v kůži, která je predilekčním místem pro sekundární bakteriální infekci nebo myiázu;
  2. kousnutí velkých "much", např. ovádů, může způsobit vznik bolestivých uzlů, které koně velmi dráždí;
  3. mnoho létavého hmyzu přenáší virové, bakteriální a protozoální nemoci;
  4. mnoho druhů hmyzu je příčinou hypersenzitivity (alergie, přecitlivělosti) koní na kousnutí hmyzem, konkrétně na jeho sliny nebo toxin, který vpraví do rány.

Obr. 2: Muchnička (Simulium spp).

Podívejme se však blíže na alergii na hmyzí kousnutí. Toto onemocnění nejspíš znáte i pod jinými názvy: alergická dermatitida, letní vyrážka či letní ekzém. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění kůže koní provázených svěděním. Jak už sám název napovídá, letní vyrážka je v našich zeměpisných šířkách onemocnění sezónní. Po mnoho let byla příčina tohoto onemocnění neznámá. V roce 1953 se zjistilo, že příčinou těchto ekzémů je hmyz, především pakomárci (Culicoides) a muchničky (Simulium).

Postiženi mohou být koně jakéhokoli pohlaví, věku a plemene, zdá se, že postižena jsou více severské plemena pony než velcí koně. Nechvalně známé a rozšířené je toto onemocnění například u "pevninské" populace islandských koní. Vznik a rozvoj onemocnění ovlivní mnoho různých faktorů "vnitřních":
  • genetická predispozice,
  • úroveň metabolismu,
  • stav imunitního systému,
  • jiná onemocnění,
i "vnějších":
  • krmení (nesprávný management a krmení koní narušuje mimo jiné rovnováhu střevních mikroorganismů, následkem čehož dochází i ke změnám celkového metabolismu koně),
  • ustájení,
  • škodliviny z prostředí.

S věkem se příznaky často zhoršují.

Svědí to a svědí…


Jak už bylo řečeno, v případě letní vyrážky se jedná o alergickou reakci na sliny nebo toxiny hmyzu vpravené do kůže. Konkrétně je to alergická reakce typu I (časná hypersenzitivita) nebo typu IV (pozdní hypersenzitivita). Alergická reakce se projeví zánětem kůže (dermatitida), který je charakteristický zčervenáním a tvorbou velkých, plochých, kulatých otoků nebo vyvýšených uzlů s nebo bez tvorby krust. Tato alergická dermatitida je provázená velkým svěděním. Následkem toho se koně koušou a škrábou, což způsobí sekundární poškození a poranění kůže a později její zesílení a zvrásnění. Otírání a kousání způsobuje lámání až úplnou ztrátu srsti a žíní na postižených místech. Často se zde tvoří puchýře, které praskají a pokrývají je krusty. Intenzivní škrábání vede k sekundárním bakteriálním infekcím kůže, při nichž se v poškozené kůži tvoří a hromadí hnis. Tyto druhotné změny také způsobují svědění, kůň se stále škrábe a kouše a začarovaný kruh se uzavírá. Intenzivní svědění může způsobit výraznou změnu temperamentu koně, takto postiženi jedinci mohou být během léta zcela nejezditelní.

Obr. 3: Letní vyrážka, vydřený kořen ocasu.

Kožní léze se nacházejí v "horních" neboli dorzálních oblastech těla koně (konkrétně obličej, uši, hřeben krku a hříva, hřbet a kořen ocasu), "dolních" neboli ventrálních oblastech těla (dolní střední linie hrudníku a břicha, slabiny, podpaží, hruď a mezisaničí); u některých koní jsou léze v horních i dolních částech těla.

Celý průběh tohoto onemocnění se zhoršuje působením potu, prachu a jiných nečistot, koním nedělá dobře příliš teplé počasí.

Na podzim, kdy se hmyz vytratí a teploty vzduchu klesnou, se kožní změny začnou hojit a zarůstat srstí, aby další rok s příletem hmyzu celý kolotoč vypukl nanovo a často ještě intenzivněji.

Obr. 4: Kůň postižen letní vyrážkou.

Diagnostika přecitlivělosti na kousnutí hmyzem se zakládá na anamnéze (sezónnost problému), klinickém nálezu (svědění, kožní léze na charakteristických místech) a vyloučení jiných příčin svědění (např. kopřivka, trichofytóza, svrab, kontaktní alergie apod.). Pokud si veterinář není jistý nebo chce vyloučit jiné možné onemocnění, může provést kožní seškraby; ty jsou v případě letní vyrážky negativní. Další možností - ne příliš častou ani nutnou - je odebrat kousek změněné kůže k histologickému vyšetření. Pro stanovení alergie na konkrétní hmyz lze využít intradermální testy s roztokem hmyzího antigenu. Bohužel tyto antigeny jsou drahé a nejsou vždy k dispozici. Ve skutečnosti je mnoho postižených koní alergických na více než jeden druh hmyzu a navíc preventivní i léčebná opatření bývají podobná pro většinu létajícího hmyzu, takže tyto testy nejsou nutné.

Boj proti letní vyrážce


Boj proti letní vyrážce musí probíhat na dvou frontách: útokem na hmyz a obranou koně tím, že změníme jeho management. Pokud chceme proti letní vyrážce bojovat úspěšně, nemůžeme čekat, až se objeví první hmyz. Musíme začít s přípravami mnohem dříve. "Prevence" i "terapie" zde proto mnohdy splývají. Co tedy dělat? V první řadě je třeba na toto setkání
  1. koně připravit. Dále se třeba
  2. udržovat jakousi "kontrolu" nad hmyzem, aby se s koněm pokud možno vůbec nedostal do kontaktu.
  3. A pokud naše preventivní opatření selžou (což není tak těžké), je třeba jednat a co nejdříve a neúčinněji potlačit již probíhající alergickou zánětlivou reakci na kůži.

1. Příprava koně na přicházející sezónu hmyzu


Protože vznik letní vyrážky může být ovlivněn i "vnitřními" faktory, jako je například úroveň metabolismu, měli bychom koně na léto náležitě připravit - a to nejen koně alergického.

Je zjištěno, že tato kožní alergická reakce je úzce spjatá se zdravím trávicího aparátu a tedy i s krmením. Kromě toho, že je třeba koni po celý rok zajistit správnou a co nejpřirozenější výživu, je nutno pomyslet také na "jarní sanaci střev". Dnes lze koupit různé bylinné směsi na úpravu metabolismu, trávení i jaterní činnosti koní. Mělo by se radikálně omezit krmení bohaté na bílkoviny (např. bohatá jarní tráva, vojtěška aj.) a měla by se snížit i dávka jadrného krmiva, aby se organizmus dostal do metabolické "rovnováhy". Krátce a stručně - koně krmit tak, jak vyžaduje jeho fyziologie trávení: základ krmné dávky má tvořit kvalitní luční seno, jádro podávat v případě, že je třeba dodat energii na výkon nebo růst. Existují speciální směsi pro koně, kteří mají problémy s kůží nebo přímo trpí letní vyrážkou.

Odborné studie prokázaly, že přidávání krmných doplňků s obsahem nenasycených mastných kyselin, především omega 3 (např. ze lněného semínka) může pomoci eliminovat projevy letní vyrážky. Lze sehnat speciální krmné doplňky, které tyto mastné kyseliny obsahují a jsou doporučené k prevenci i terapii kožních problémů.

2. Kontrola nad hmyzem


Spočívá
  • v úpravě denního režimu a životního prostředí koní v závislosti na místních podmínkách a přítomnosti jednotlivých druhů hmyzu, dále
  • v ochraně koně před napadením hmyzem a také
  • ve vlastním boji proti hmyzu.

Úprava denního režimu a životního prostředí koní
Bohužel málokdo má možnost své koně odvézt na "sezónu hmyzu" někam vysoko do hor (nad ca 800 m n. m.) nebo k moři, kde se pakomárci rodu Culicoides nevyskytují. Proto je třeba účinně pozměnit situaci "doma".

Koně odveďte do chráněné stáje v tu denní dobu, kdy je bodavý hmyz nejaktivnější (viz tabulka), a to především při vysoké vlhkosti vzduchu. Okna stáje by měla být chráněná síťkami proti hmyzu a nastříkaná insekticidy. Další metodou, jak udržet hmyz daleko od koní, je větrání stáje ventilátory. Malé mušky a komáři totiž nedokážou létat v silném proudu vzduchu. Ujistěte se také, že jsou žlaby a napáječky čisté, aby se v nich nemohl hmyz líhnout.

Koně držte daleko od stojatých vod, jako jsou jezírka, kaluže, mokřiny a stagnující vodní koryta, protože v nich se líhne některý hmyz, například komáři.

Koně držte dále od jiných hospodářských zvířat, především skotu.

Ochrana koně před napadením hmyzem
Koně mají být nastříkaní insekticidy/repelenty, např. na bázi pyrethrinů nebo pyrethroidů. To, jak často budete přípravek aplikovat, závisí na druhu výrobku i na podmínkách prostředí. V první řadě je třeba dodržovat návody výrobce, po získání určitých zkušeností lze pokračovat dle potřeby. Repelenty a insekticidní spreje se mají aplikovat na suchou a chladnou kůži; tím se minimalizuje riziko vzniku alergické reakce na látky obsažené v přípravku, protože vstřebání kůží je v tomto případě snížené. Koně bývají přecitlivělí na produkty na bázi ropy; v místě postřiku může dojít ke zrudnutí kůže a ke ztrátě srsti. Preventivně je dobré nejdříve nový výrobek otestovat na jednom místě, než se s ním postříká celé tělo. Látka se aplikuje na malou plochu kůže a pozoruje se reakce po dobu 72 hodin, hledají se známky zarudnutí, otok a ztráta srsti.

S různým výsledkem se používají "babské lektvary" s repelentním účinkem: například ocet, česnek, kvasnice a mnohé jiné. Ke hřívě, ocasu nebo ohlávce se mohou připevnit štítky impregnované insekticidem.

Pomoct mohou také síťky, které chrání hlavu a uši koně. Někdy je dobré dát na koně nylonovou síťovanou deku proti mouchám. Ostatně takových dek, chránících i krk a ocas, lze dnes sehnat nepřeberné množství.

Obr. 5: Speciální letní deky chránící koně před hmyzem.

Vlastní boj proti hmyzu
Je-li to možné, je třeba odstranit místa, kde se hmyz líhne - tedy stojaté vody, hnůj atd. Předměty a prostředí se má pravidelně stříkat vhodnými insekticidy.

3. Potlačení zánětlivé kožní reakce


Mnohdy však nejsou výše popsaná opatření dostačující nebo přijdou pozdě. Pokud se u koně objeví letní vyrážka, je třeba tuto alergickou reakci potlačit - především v případě, že se stává pro koně i jezdce neúnosnou. I k tomu existuje několik různých možností, které byste však rozhodně měli probrat s veterinářem. Je třeba ošetřit změny na kůži, celkově se potlačuje reakce přecitlivělosti organismu (čili alergická reakce).

Nejlepší je zareagovat hned, kdy je přecitlivělý kůň pokousán hmyzem. Protože se jedná o zánět, je dobré kůži chladit, například "běžnou letní sprchou".

Na postižená místa lze nanášet různé chladivé, protizánětlivé, protisvědivé a celkově uklidňující preparáty, které vám doporučí veterinář. Existují speciální šampóny, kterými odstraníte z těla koně šupiny, krusty a zmírníte tak svědění, takže koni bude lépe. Můžete vyzkoušet i byliny pro podporu a udržování zdravé kůže - např. kopřiva, svízel, kořen lopuchu a heřmánek.

Pokud se kůň okusováním nebo otíráním poraní, je třeba tato místa ošetřit jako každou jinou ránu, tedy umýt, zdezinfikovat a udržovat v čistotě. V těžších případech, především v případě sekundární bakteriální infekce, může veterinář doporučit lokální antibakteriální přípravky.

Celkově se těmto koním mohou pro potlačení alergické reakce podávat antihistaminika, jejichž účinek však není spolehlivý. U nás se spíš používají kortikosteroidy. Potlačí velmi rychle zánět kůže i svědění, problém letní vyrážky však nevyřeší. Protože mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků, musí je podávat veterinář a lze je doporučit ve skutečně závažných nebo obtěžujících případech!

Další, u nás málo rozšířenou možností je desenzitivizace. Nejdříve je nutné intradermálními kožními testy zjistit, na který hmyz nebo skupiny hmyzu je kůň nejvíce alergický. Potom lze koni aplikovat desenzitivizující vakcínu, na niž dobře reaguje 50 - 70 % koní. Je však třeba čekat 6 - 12 měsíců, než účinek plně nastoupí.

Někdy mohou pomoct i různé alternativní metody léčby, např. akupunktura, homeopatie, reiki aj.

Vzhledem k tomu, že letní vyrážka má také genetické předpoklady, takto postiženi jedinci by se z hlediska zdraví populace koní neměli dále používat v chovu.

Kdo ovládáte cizí jazyky, můžete si v zahraničí vybrat z celé řady různých populárně naučných knížek, které jsou celé věnované této problematice a které vám o letní vyrážce podají velmi detailní, rozsáhlé a aktuální informace.

Tabulka 1: Krátká charakteristika nejběžnější druhů bodavého hmyzu



Hmyz + krátká charakteristikaŽivotní prostředíOchrana koní
Ovádi (rody Tabanus a Chrysops):
- bolestivé bodnutí;
- někdy zánětlivá reakce ve formě uzlu v kůži;
- příčina nepokoje koní a přenašeči různých onemocnění.
Místa se stromy a hustou vegetací;
vzácně vletí do stáje;
létají přes den a za soumraku.
- otevřené pastviny, převedení koně do stáje;
- častá aplikace repelentů;
- lapače hmyzu
Muchničky (rod Simulium)
- velké dráždění a svědění především v uších, na krku a na hrudníku, na vnitřní straně stehen a na břiše;
- opakované kousání způsobuje tvorbu krevních krust nebo šupin
Především v blízkosti tekoucích vod, kde se líhnou a žijí jejich larvy;
dospělci žijí na rostlinách;
aktivní především ve dne a za šera.
- ustájení koně během období aktivity muchniček;
- časté používání repelentů;
- sítě na uši.
Pakomárci (rod Culicoides)
- alergické reakce známé jako hypersenzitivita na hmyz neboli "letní vyrážka";
- koušou mimořádně bolestivě a způsobují silné svědění.
Upřednostňují vlhké oblasti, jako jsou mokré pastviny nebo břehy či napajedla;
krev sají za soumraku.
- ustájit koně v době náletů pakomárků a stáj větrat větráky nebo dát větráky před stáj;
- dostatečně husté sítě proti hmyzu v oknech;
- přípravky s účinkem repelentů/insekticidů.
Mouchy (Haematobia irritans)
- především u těch koní, kteří žijí v blízkosti skotu;
- sají krev na lopatkách a hřbetě, během horkých dní nebo v dešti také na spodině břicha;
- opakované kousnutí způsobuje krusty a vředovité léze.
Dospělé mouchy žijí na skotu, vajíčka kladou do trávy pod hromádky kravského trusu.- oddělení koní od skotu;
- aplikace repelentů;
- používání insekticidů a kontrola hmyzu na skotu.
Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans)
- přenos různých nemocí;
- napadají nohy a břicho koně;
- vznik uzlů a krust.
V budovách a stájích;
vajíčka kladou do vlhké podestýlky nebo hnoje;
larvy se mohou vyvíjet také na pastvinách ve špatně uložených velkých balících sena.
Používání repelentů a insekticidů na nohy a břicho;
- management sena, slámy a podestýlky;
- ošetření budov insekticidy, rozvěšení lapačů much.
Komáři
- nejběžnější bodavý hmyz, jejichž samice se živí krví;
- přenášejí mnoho virových nemocí.
Nejaktivnější po západu slunce, především v teplém, vlhkém počasí;
vajíčka kladou do stojatých vod.
Management vody (drenáž stojaté vody, drenáž pastvin apod.);
- používání insekticidních postřiků na ohrady a aplikace repelentů.

Tabulka 2: Některé další příčiny zánětu kůže u koní provázeného svěděním



Onemocnění + PříčinaPříznakyDiagnostika + léčba
Kopřivka
= alergická reakce například na lék, krmivo nebo doplněk do krmiva, vakcínu, pyly, spóry plísně, horko, světlo apod.)
Náhlý výskyt otoků (1 - 10 cm), které mohou růst a spojovat se, nejčastěji na krku a hrudi, ale mohou se šířit i dál. Mohou, ale nemusejí svědit. Může jimi na povrch prostupovat tekutina.Otoky mohou rychle zmizet, ale mohou zůstat i několik dní.Hledání alergenu pokusem a omylem nebo speciálními kožními diagnostickými testy.Léčba odstraněním alergenu, lze zkusit podat antihistaminika (která nebývají vždy účinná), popř. kortikosteroidy; desenzitivizace.
Kontaktní alergie
= alergie na látky, které se dostanou do kontaktu s kůží (repelenty, prací prášky a aviváže apod.)
Kůže na místech, kde přišla do styku s danou látkou, zčervená, mokvá, tvoří se na ní puchýřky nebo uzly, může dojít ke ztrátě srsti a změně pigmentace.Podobně jako u kopřivky - příčina se zjistí vylučovací metodou nebo provokačními kožními testy. Léčba spočívá v odstranění příčiny popř. v podání kortikosteoridů.
Dermatofytóza
= infekce plísněmi parazitujícími na kůži, u koní především rodů Trichophyton;přenos přímým kontaktem nebo kontaminovanými předměty.
Na kůži kruhovité, nepravidelné ("mapy") nebo splývavé léze. V počátečním stádiu mohou být podobné kopřivce nebo se jedná o místa s "naježenou srstí", později srst vypadne, kůže je zarudlá, tvoří se na ní šupiny a krusty. Výskyt podporuje vlhké prostředí, snížená imunita koně (i stresem), poranění kůže. Může se vyskytnou sporadicky nebo propukne jako nákaza.Nemoc se potvrdí mikroskopickým vyšetřením a kultivací chlupů vytržených z okrajů léze. Onemocnění se obvykle spontánně vyléčí za 6 - 8 týdnů, mohou se však vyskytnout komplikace v podobě sekundárního bakteriálního zánětu. Léčba spočívá především v lokálním ošetření postižených míst speciálními přípravky. Je třeba provést řádnou sanaci stáje, výběhu, ohrad, předmětů, výstroje apod. Prevence spočívá v pobytu koní na slunci; lze použít vakcínu.
Svrab
= parazitární onemocnění kůže způsobené roztoči (zákožky) rodů Sarcoptes, Psoroptes, Chorioptes, Demodex
Svrab se projevuje silným svědění, tvorbou puchýřků, uzlíků a krust, později vypadáváním srsti, zhrubnutím kůže. Podle druhu zákožky se změny na kůži objevují prvotně na hlavě, v hřívě a na kořeni ocasu, v dolních částech končetin. Svrab je sice nakažlivý, k rozvinutí obrazu nemoci je však zapotřebí i jiných faktorů, jako je například špatný výživný, zdravotní nebo hygienický stav koně ("zanedbaný kůň").Potvrzení onemocnění na základě vyšetření kožního seškrabu.Léčba spočívá v lokálním i celkovém podávání antiparazitik.
Fotodynamický zánět kůže
= po pozření některých látek (v některých leguminózách, pohance, třezalce tečkované) je nepigmentovaná kůže přecitlivělá na světlo
Nepigmentovaná kůže zčervená, tvoří se otoky a později šupiny, někdy i puchýře. Léze mohou sekundárně zhnisat.Stín, chlazení kůže, uklidňující přípravky na kůži.
Zavšivení
Vši napadají především koně zanedbané, dlouhodobě držené venku nebo oslabené.
Následkem svědění a škrábání dochází k poranění kůže a k vypadávání srsti.Léčba spočívá v umytí koně antiparazitárními prostředky, často je vhodné ho ostříhat nebo oholit. Je třeba provést sanaci prostředí koně.
Onchocerkóza
= infekce mikrofiláriemi rodu Onchocerca
Zčervenání, vypadávání srsti, tvorba šupin, krust až vředů. Léze jsou především na hlavě, krku a spodní straně hrudníku a břicha.Pro stanovení onemocnění je třeba provést biopsii kůže a nechat vzorek vyšetřit mikroskopicky. Léčba spočívá v podávání antiparazitik na bázi avermectinů.
Dermatofilóza
= bakteriální onemocnění koní v horkém a vlhkém klimatu (hlavně tropy a subtropy), se špatnou hygienou
Stroupky od velikosti špendlíkové hlavičky až po velké plochy, rozcuchaná srst, vypadávání chlupů po chomáčích. Léze mohou i zhnisat.Léze jsou především na zádi a trupu. Předpokladem je často také porušení celistvosti kůže hmyzem nebo poraněním (trny).Onemocnění lze potvrdit na základě vyšetření kožního seškrabu. Ošetření lokální, především v lehčích případech (očista, dezinfekce), v případě hlubších infekcí je třeba koni podat antibiotika. Prevence je sucho, čistota, slunce, ochrana před hmyzem, ošetření běžných kožních poranění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama