Jiří Podhájský - O pastevním ustájení 2. díl

1. února 2017 v 8:44 | Deryliiin |  Ustájení koně

NEPOUŠTĚJTE KONĚ VEN II

Před dlouhou dobou jsem na konci článku "Nepouštějte koně ven" sliboval, že napíšu něco o tom, proč se vlastně koním ve stájích nedaří tak dobře, jak si lidé často myslí, respektive o tom, proč jim pobyt ve stájích zásadně škodí. Důvodů je téměř tolik, kolik má kůň částí, ale pokusím se napsat něco o těch, které považuji za nejpodstatnější.


Asi nikoho nepřekvapí, když začnu od kopyt. Kopyta považuji, nejen z osobních důvodů, u koně za docela důležitá, takže se pokusím objektivně zhodnotit vliv stájového prostředí na ně.
Povrch ve stáji bývá obvykle betonová, cihlová nebo špalíková podlaha, pokrytá větší či menší vrstvou podestýlky. Jako stelivo se používá téměř výhradně sláma nebo piliny. Důvod, proč se používá stelivo, je jeho nasákavost, tedy schopnost absorbovat moč a dále snazší možnost sběru trusu, který by bez steliva byl zašlapán do podlahy. Už z toho, že lidé při ustájení usoudili, že je potřeba stelivo používat je zřejmé, že něco není v pořádku. V pořádku není, že ustájení způsobuje, že koně stojí podstatnou část svého života ve hnoji. Úplně slyším, jak někteří křičí, že jejich kůň ve hnoji tedy rozhodně nestojí, protože boxy pravidelně kydají nebo místují (drze tvrdím, že je to totéž, jen "místovat" je germanizmus). Pokud by jejich kůň v boxu hnůj neměl, nemohli by ho ovšem uklízet. A pokud mají co uklízet, nemůžeme se domnívat, že v něm kůň nestojí. Každý kůň si totiž do alespoň jedné hromádky šlápne (spíše však do každé alespoň jednou) a kromě toho, moč, které je za noc (8 hodin) průměrně kolem deseti litrů, se rozlije po celé podlaze. Pokud se box čistí jednou denně a kůň je v něm 24 hodin, průměrné množství moči je téměř 30 litrů!!! To se sice vsákne do podestýlky, ale v té to zůstane a celé to funguje jen jako houba nebo hadr, které dáte na mokrou zem - sice se to dá tím hadrem více či méně odstranit, ale když si na ten hadr stoupnete, stojíte v tom mokru.

Z pohledu člověka je to možnost, jak moč a trus z boxu odstranit, z hlediska kopyt je to stání ve hnoji. A čemu to vadí? Vadí to kopytům. Moč koní je zásaditá, vlivem oxidace a bakteriálního rozkladu se z ní uvolňuje amoniak. Na podlaze stájí se i při častém a důsledném čištění vytváří patogenní prostředí, které je plné bakterií a plísní. Toto má přímý vliv na rohovinu kopyta, která je narušována chemicky a v narušených částech se vytváří vhodné prostředí zejména pro hnilobná ložiska. Nejchoulostivějšími částmi kopyta jsou bílá čára a rohový střel. Důvodem je to, že bílá čára, tedy laminární rohovina i rohovina střelu obsahují více vody, než například rohová stěna a dále to, že bývají často ve špatné kondici. Typickým problémem bílé čáry je to, že vlivem přerostlé stěny kopyta, nebo jeho nevyváženosti je bílá čára mechanicky přetěžována. Působení stájových patogenů na takovou laminární rohovinu vede k bakteriální infekci, dermatofytóze, které se projevují často rozsáhlou a hlubokou separací rohové stěny. V podstatě stejné problémy se vyskytují u rohového střelu, kde se většinou projevují jako hniloba ve střední střelkové rýze a/ nebo v rozpěrkových rýhách. Podkování kopyt pak dispozice k těmto problémům významně zvyšuje.


Bílá čára by neměla být černá

Překrytím bílé čáry podkovou se vytváří anaerobní prostředí, které těmto patogenům prospívá a zmenšením styku střelky se zemí v důsledku podkování dochází k atrofii střelu, tedy ke zhoršení jeho kondice a také odolnosti, jakož i k vytváření anaerobního prostředí v hluboké střední rýze atrofovaného střelu.
Nasákavost podestýlky je paradoxně faktorem, který situaci ještě zhoršuje. Podestýlka totiž nesaje pouze moč koně, ale jakoukoliv tekutinu, volnou i vázanou, tedy i přirozenou vlhkost kopyt. Důkazem může být například to, že když dáme koně se zablácenými kopyty do boxu, bláto za krátkou dobu oschne a opadá, stejně jako na podestýlce ztvrdnou i rozmáčená kopyta během několika desítek minut. Podestýlka tedy kopyta vysuší, ale zároveň tím způsobí, že rohovina absorbuje více moči, pokud kůň šlápne na ten "mokrý hadr", o kterém jsem psal výše. Dlužno podotknout, že mnoho koní, kteří jsou na pastvinách, stojí, zejména během zimy, v daleko horším hnoji, než většina koní ve stájích. O tom, že i v případě upastvení je třeba přemýšlet a pracovat, bude některý další článek.
Dalším faktorem, který vylučuje, aby se mohlo koni ve stáji dobře dařit, je úplné omezení pohybu. Pohyb je pro koně nesmírně důležitý, důležitější, než si většina majitelů koní umí představit. Pohybem mám na mysli občasné proběhnutí při interakci ve stádě, ale především pomalé popocházení, jaké koně provozují při pasení a přesuny na různá místa teritoria (výběhu, pastviny), kde koně žijí. Tento pohyb je pro koně zásadní z hlediska zdraví kopyt, pohybového aparátu, dýchacího a kardiovaskulárního systému, nervosvalové koordinace, trávení i psychiky.



Odborníci, zabývající se chováním divoce žijících a domestikovaných koní se shodují, že obvyklá denní suma pohybu divoce žijícího koně se pohybuje mezi patnácti a dvaceti kilometry. Každý den, od narození, do smrti. Domestikovaní koně, kteří mají k dispozici pastvinu dva až pět hektarů, nachodí a naběhají v průměru méně než pět kilometrů denně, tedy třetinu až čtvrtinu. To samo o sobě je omezení poměrně významné, ale umožňuje ještě koni zůstat relativně zdravý. Relativně proto, že už jenom nadváha z nedostatku pohybu a dostatku potravy, která je u českých koní tak běžná, je nezdravá ze své podstaty. Pokud ale koně zavřeme do stáje, nemůže chodit vůbec. Někteří lidé argumentují tím, že jejich kůň je celý den venku a do stáje chodí jen na noc. Nemají bohužel pravdu, protože z koňského hlediska má den 24 hodin, a například interval od 8:00 do 16:00, který je běžný nejen v zimních měsících, ale také v mnoha stájích, kde má personál takovou pracovní dobu, je to pouhopouhých osm ze čtyřiadvaceti hodin, tedy jedna třetina dne.



Důležitost pohybu vyplývá z toho, že pohyb je důležitým faktorem intenzity krevního a lymfatického oběhu a mechanické stimulace pohybového aparátu. Zdraví kopyt je významně závislé na intenzitě krevního oběhu v kopytě a prokrvení končetin je, podobně jako u lidí, závislé na pohybu. Obzvláště v zimě si snadno uvědomíme, že stání bez pohybu způsobuje nedokrvování a tedy snadné prochladnutí končetin. A také všichni víme, jak snadná je pomoc, když nám mrznou ruce a nohy - stačí se začít hýbat. Koni ve stáji samozřejmě nohy nemrznou, to je extrémní projev omezeného prokrvení. Standardní projev omezeného prokrvení, je snížený buněčný metabolizmus, snížení vitality tkání a tedy zhoršení kvality a intenzity růstu rohoviny kopyta. Sekundárním důsledkem je pak snížená odolnost rohoviny vůči nepříznivým vlivům ve stájovém prostředí, jak jsem je popsal výše, ale také nižší odolnost kopyta z hlediska jezdeckého využití koně. Stání na měkké podestýlce rozhodně nepřispívá k mechanické stimulaci kopyta, která je nezbytná pro schopnost koně pohybovat se komfortně na bosých kopytech v terénu. Špatné prostředí, nevhodný povrch a nedostatek pohybu tak snadno mohou vyvolat dojem, že kůň potřebuje podkovat, protože podkovy mu pomůžou dobře chodit. Ve skutečnosti mu ovšem nepomůže nic, kromě toho, když jej majitel přestane zavírat a zajistí mu možnost neomezeného pohybu na vhodném povrchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama