Fotodermatitida

1. února 2017 v 7:57 | Deryliiin |  Kožní problémy
Autorka článku : Dominika Švehlová

..............................................................................................................................................

Intenzivní letní slunce dokáže velmi nepříjemně působit na nechráněnou kůži člověka; o tom by jistě mohl kdekdo vyprávět. Naštěstí kůže koní je proti němu poměrně dobře chráněná srstí a tmavým pigmentem. Přesto mohou sluneční paprsky "spálit" jedince, kteří jsou k tomu z nějakého důvodu náchylnější. To je případ právě fotosenzitizace.
Fotosenzitizace je abnormální reakce kůže na ultrafialové (UV) záření (fotodermatitida), vyvolaná určitou chemickou látku (tzv. fotodynamickou), kterou kůň pozřel nebo se vytvořila či nahromadila v jeho těle.

Citlivý na sluneční záření

Na rozvoji fotosenzitizace se podílejí tři faktory:
  1. přítomnost fotodynamické látky v kůži,
  2. vystavení ultrafialovému záření a
  3. nedostatek kožního pigmentu.
Ultrafialové záření je známou součástí slunečního svitu. Nedostatek pigmentu způsobí, že do hlubších vrstev kůže pronikne více UV záření a to zvýší pravděpodobnost jejího "spálení". U koní se jedná především o bílé odznaky na hlavě či končetinách. Stejně tak se může fotodermatitida vyskytnout i na nepigmentovaných skvrnách kdekoli po těle, například u paintů, či na místech řídce osrstěných.
Obr. 1: Zánět nepigmentované kůže.

Podívejme se ale na bod číslo 1: na onu záhadnou fotodynamickou látku, která to všechno má vlastně na svědomí. Jak se do těla koně dostane a proč zcitliví jeho kůži vůči životadárnému Slunci? Vysvětlit to můžeme rozdělením fotosenzitizace do několika skupin, z nichž především první dvě postihují pasoucí se koně:
1. primární fotosenzitizace
V tomto případě hraje hlavní roli fotodynamická látka, kterou kůň pozře, například v rostlinách při pastvě, nebo se do jeho těla dostane během léčení jiné nemoci. Tato látka se skrze střevní stěnu vstřebá do krve (nebo je tam vpravená přímo injekčně), v krvi cirkuluje tělem, až se dostane do kůže. Tam reaguje se světlem, konkrétně s UV zářením, a zaktivuje se. Vznikají volné kyslíkové radikály. Ty mají schopnost reagovat s biomolekulami (bílkoviny, nenasycené či nasycené mastné kyseliny nebo nukleové kyseliny) a dochází k poškození struktury jednotlivých buněk. Pokud je toto postižení plošnější, vznikají charakteristické kožní léze.
Fotodynamické látky bývají obsažené v rostlinách, z nichž nás coby majitele koní bude nejvíce zajímat třezalka tečkovaná (hypericin), pohanka setá (fagopyrin), rdesno peprník aj. (z nichž mnohé vyvolávají fotosenzitizaci už po pouhém kontaktu s kůží!). Z chemikálií a léčiv to jsou například sulfonamidy, tetracyklin, fenotiazin, thiazidy, akriflaviny, dehet, některé mykotoxiny a mnohé další.
Obr. 2: Zánět nepigmentované kůže.

2. sekundární fotosenzitizace
I zde hraje roli fotodynamická látka; rozdíl je ale v tom, odkud se tato látka bere. V případě sekundární fotosenzitivizace je do tohoto procesu totiž zapojené poškození jater.
Rostliny obsahují chlorofyl, což je nám známý zelený rostlinný pigment. Ten se pastvou dostává do těla koní, mikrobiální degradací ve střevech se mění na porfyrinovou sloučeninu phylloerythrin, který má fotodynamické vlastnosti. Ze střeva se dostává do jater, kde je dále zpracován a žlučí opět vyloučen do střev, odkud jde trusem ven z těla, aniž by někde napáchal nějaké problémy. U zvířete s poškozenými játry však nedochází dostatečně k jeho neškodnému zpracování a odstranění, phylloerythrin se proto krví dostane do kůže, kde, stejně jako v případě primární fotosenzitivizace, reaguje s UV zářením za vzniku kožních problémů.
Játra mnohou u pasoucích se zvířat poškodit rostlinné látky, například pyrrolizidinové alkaloidy, které se nacházejí v hvězdnicovitých (starček), brutnákovitých (např. otočník, užanka, kostival, podběl) či motýlokvětých rostlinách, pozor je třeba dát i na některé okrasné rostliny a houby.
U koní je však nejčastější příčinou sekundární fotosenzitizace pozření jetele zvrhlého, vzácněji jetele lučního. Jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) se může nacházet kdekoli na pastvině. Je adaptován na chladné klima a těžkou, špatně drénovanou jílovitou půdu. O schopnosti této rostliny způsobit fotosenzitizaci a jaterní syndrom se ví už přes 70 let, hlavní toxin se však stále nenašel. V současnosti se předpokládá, že se jedná o látku vyprodukovanou jetelem jako reakce na plíseň, která na něm roste.
Obr. 3: Těžká fotodermatitida na nepigmentovném nose.

Poškození jater však může být vyvolané i jinými příčinami, například infekcí způsobenou baktériemi, plísněmi, sinicemi, mohou se na tom podílet abscesy nebo nádory, mohou je poškodit chemikálie, jako měď, fosfor, tetrachlormethan či sérum/antisérum. Může se jednat i o vzestupné infekce ze střev přicházející skrze žlučovody, nebo o hepatitidu neznámé příčiny.
3. fotosenzitizace nejasné etologie
Sem bychom mohli zařadit fotosenzitizaci koní (ale i skotu či ovcí), kterou lze dát do souvislosti se spásáním vojtěšky. Dříve se předpokládalo, že vojtěška také vyvolává poškození jater, ale není tomu tak vždy. Do této kategorie řadí někteří odborníci i fotozenzitivizaci následkem pozření některých brukvovitých (řepky, brukve) a dalších rostlin.
Uvádí se, že celý proces mohou spustit i alergie nebo různá systémové onemocnění, popř. nedostatky ve výživě.
4. fotosenzitizace způsobená abnormální produkcí pigment Jedná se o vrozenou poruchu metabolismu pigmentu (porfýrie), která se u koní téměř nevyskytuje.

Jak poznáme koně "přecitlivělého" na sluneční záření

Ať už došlo k poškození jater nebo ne, majitel koně si obvykle všimne až kožních změn. Výsledkem reakce fotodynamické látky v kůži s UV zářením je zánět cév (vaskulitida) a kůže (dermatitida), omezené prokrvení způsobující odumření (nekrózu) kůže.
Na venek se to projevuje nejdříve zarudnutím nepigmentované kůže, po něm se může suchá kůže slupovat jako spálenina nebo místo oteče. Pokud je kůň i nadále vystavený slunečnímu záření, kůží prosakuje serózní tekutina, tvořící strupy, horní vrstvy se začínají odlupovat a odhalují se "živé" hlubší vrstvy. Vypadává srst. Rány mohou být velmi hluboké. Hrozí nebezpečí sekundární bakteriální infekce; v takovém případě postižené místo zhnisá. Koně mají snahu se slunci vyhýbat, postižená místa si škrábou.
Pokud byla poškozená i kůže korunky, bude z ní odrůstat méně kvalitní rohovina.
Tyto kožní změny pozorujeme většinou v létě a u koní žijících nebo pobývajících na pastvinách, protože jsou více vystaveni slunečnímu záření. Naopak se nemusí objevit u koní žijících i přes den ve stáji nebo stínu či chráněných dekou.
Obr. 4: Těžká fotodermatitida na nepigmentovné kůži končetiny.

"Spálená" však může být i rohovka, vypadá jako poraněná a oko slzí, postižená je někdy i sliznice dutiny ústní (drobné krváceniny, vřídky).
Pokud došlo i k postižení jater, kůň může mít ještě před výskytem kožních lézí průjem nebo koliku, může hubnout, v těžkých případech má celkové příznaky a v případě jaterního selhání může i uhynout.
V případě spásání jetele zvrhlého si lze kožních změn všimnout už po krátké době, k poškození jater (až do stádia cirhózy) dochází většinou až po dlouhodobé expozici.

Co by měl ještě zjistit veterinář

V případě fotosenzitizace je, kromě úspěšné léčby spálenin, třeba zjistit, zda nedošlo i k poškození jater, které může bez léčby přejít ve velmi závažný stav končící i smrtí. Proto by se měl majitel vždy, když objeví charakteristické příznaky fotodermatitidy, domluvit s veterinářem na důkladnějším vyšetření koně.
K tomu slouží stanovení tzv. jaterních ukazatelů v krvi, krev, trus a moč lze také vyšetřit na porfyriny. V některých případech je indikována biopsie jater, která ukáže stupeň a typ jejich poškození. Tato informace je důležitá pro stanovení správné léčby i vyslovení prognózy do budoucna. Kožní biopsie zase rozliší "pouhé spálení sluníčkem" od fotodermatitidy, která se projevuje vaskulitidou a trombotizací některých cév.

Co dělat v případě fotosenzitizace

V každém případě spočívá první pomoc v odvedení koně ze slunce; bez toho se bude situace pouze zhoršovat. Postiženou kůži je třeba omýt či ostříkat chladnou vodou, která pomůže redukovat otok a zánět a zmírní i bolest. Na mírné poranění postačí nedráždivý dezinfekční roztok a oplachování bylinným odvarem (heřmánek, měsíček, řapík apod.). V závažnějších případech se aplikují lokální přípravky, které zmírní bolest a zánět. V případě vaskulitidy se podávají i kortikoidy, pokud hrozí sekundární bakteriální infekce, nanášejí se lokálně antibiotika, v případě těžší infekce se podávají i celkově. Ránu je třeba chránit před mouchami.
Než se rány zacelí (což může někdy trvat i několik měsíců!), měl by být kůň chráněný před sluncem. Pást se může v noci, během dne nemusí nutně stát zavřený ve stáji, ale musí být striktně chráněný před přímým slunečním zářením. Pokud došlo k poškození jater, smí jít na slunce, až se jejich funkce obnoví.
V případě sekundární fotosenzitizace je třeba léčit i jaterní poškození; bude záležet, zda došlo pouze k lehké hepatitidě nebo k těžké fibrotizace jater, která se už nikdy nemusí spravit. Základem takové léčby je - samozřejmě po odstranění příčiny, čili toxické látky - dieta chudá na bílkoviny a tuky a bohatá na lehce stravitelné a kvalitní uhlohydráty. Podle situace veterinář podá i léky podporující hojení jater. Pomoct mohou i bylinné směsi, především ostropestřec.
V případě primární fotosenzitizace se kůň zcela vyléčí, "stačí" ho odvést od zdroje fotodynamické látky. V případě sekundární fotosenzitizace bude délka celkové léčby záviset na typu a rozsahu poškození jater; mohou to být dny až měsíce.
Úkolem majitele koně je prohledání pastviny na možné toxické rostliny a jejich odstranění (třezalku, jetel zvrhlý, starček aj.), popřípadě by měl zjistit, co jiného mohlo potenciálně vyvolat takový zánět kůže. Musí si uvědomit, že podobnými příznaky se projevují i různé kontaktní dermatitidy, může se jednat i o bakteriální infekci kůže, například dermatofilózu. Proto by měl přestat používat chemikálie (repelenty, šampony, prací a kosmetické prostředky apod.). Měl by dát do souvislosti dřívější léčbu nějakého onemocnění různými medikamenty, krmení vojtěškou, preventivní akce (podávání séra, odčervení), jiné známé alergie či proběhlá celková onemocnění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama