Dnešní doba - Koně v zajetí asfaltu (EQCH)

9. února 2017 v 10:01 | Deryliiin |  Ustájení koně
Autor článku : TheHorse.com
Přeložila : Tereza Kucharská pro redakci EQCH

...............................................................................................................................................................

Co se velikostí měst týče, jsme na tom nesrovnatelně s mnoha hustě obydlenými oblastmi Spojených států nebo velikány evropského kontinentu. I u nás se však koně vyskytují nejen skoro v každé vesnici, ale právě i ve větších městech, a mnohdy i tam, kde bychom je vůbec nečekali. A pak to majitelé areálů a městských koní musí řešit všude stejně - zápasit s prostorem, časem, i sousedy, a to pokud možno v dobrém slova smyslu. Přestože je dnešní překlad z prostředí amerických velkoměst, ledacos možná znáte či řešíte také.
vsMajitelé koní ustájených uprostřed měst čelí různorodým problémům, od veterinářů uvízlých v dopravní zácpě, přes boj s nedostatkem prostoru, s lidmi okolo až po problematiku ovzduší. Tam, kde končí otevřené pláně a začíná hustě obydlená zástavba, si majitelé koní musí umět poradit s omezeným prostorem i společenským životem v okolí. To přináší celou řadu problémů. Sousedé v luxusních bytech či útulných řadovkách často nejsou z vůně sena a koňského hnoje tak nadšení, jako je tomu u nás koňáků. Frekventované silnice mohou proměnit vyjížďky na nebezpečně dobrodružné akce, a hustý provoz může i veterinářům pořádně zavařit při snaze dostat se k pacientům včas.
Veterinářky Emily Olson a Kelly Zeytoonian jsou na tyto a podobné problémy, kterým majitelé koní ustájených ve městě čelí den co den, zvyklé - Olson pracuje v ambulantní praxi na hustě osídleném Long Islandu a Zeytoonian provozuje ambulantní praxi pro koňskou kliniku Starwood ve Woodside v Kalifornii, kde se mnoho z jejích klientů nachází obklíčeno hustým provozem oblasti San Francisca. I když jsou od sebe vzdáleny několika tisíci kilometrů dálnic, řeší velmi podobné problémy spojené s ustájením koní uprostřed městského ruchu.

Téměř chybějící proudění vzduchu

Ustájení koní na velmi malém prostoru vyžaduje zcela odlišný přístup než péče o koně na rozlehlé farmě. "Záležitosti, jako je dušnost (obstrukce dýchacích cest, nebo RAO) a alergie jsou zde rozhodně větším rizikem," říká doktorka Olson. "Pro koně, který je zavřený 23 hodin denně, představuje potenciální problém mnohem více faktorů než pro koně, který je denně 12 hodin venku na vzduchu." Čpavek a prach nevyhnutelně přítomný na malých výbězích ve spojení s klimatem uprostřed městských čtvrtí mohou výrazně škodit koňským dýchacím cestám. Takže správné řešení a udržování dobře větraného prostoru (nebo dovybavení stávající budovy umělou ventilací) je klíčovým faktorem předcházení problémům tohoto typu. Mnohdy velice pomůže i proudění vzduchu prostřednictvím otevřených dveří a oken.
vsZimní počasí často ještě zhoršuje problémy s dýcháním, protože koně tráví ještě více času zavření. "Řešila jsem tuto zimu již několik telefonátů ohledně boxově ustájených koní, u kterých propukl kašel," říká Olson. Mělo by pomoci už otevření oken a tím umožnění vzduchu proudit stájí. Když stavíte stáj malých rozměrů, je třeba včas promyslet způsob a možnosti ventilace. Dalšími kroky by mělo být snížení prašnosti uvnitř stáje, například kropením pilin a sena. Stejně tak udržování všech stání v čistotě, aby nedošlo k hromadění amoniaku.
Anita Gerami vlastní údajně nejstarší a nejmenší stáj na Manhattanu v New Yorku, v blízkosti řeky Hudson. Její matka zde začala podnikat v roce 1960 a Anita zde vyrůstala a posléze převzala provoz rodinného podniku, který nabízí tažné koně pro příležitosti svateb a pohřbů, vyjížďky v Central Parku, ale i poníky pro oslavy dětských narozenin a další podobné služby. Stará se o sedm jezdeckých koní a poníků a 14 tažných koní, kteří žijí na prostoru zhruba 7,5 x 30 metrů v dvoupodlažní budově (chvíli jsem váhala, zda je tento rozměr a popis budovy vůbec možný, ale nakonec mne volně dostupné obrázky opravdu přesvědčily, že leckde koně žijí v patrech nad sebou, mezi kterými se přesunují po "koridorech", uličkách nebo rampách, pozn. překl.). "Máme okna a světlíky zajišťující světlo a pohyb vzduchu, a jako stelivo používáme dřevěné hobliny, protože dobře absorbují vlhkost a snižují zápach," říká Anita Gerami o svých snahách o optimalizaci větrání a kvalitu ovzduší.

Život v uzavřené čtvrti

Omezený prostor je zřejmě jedním z největších rozdílů mezi ustájením koní přímo ve městě nebo jeho blízkosti a ustájením koní na venkově.
"Chcete-li zmírnit negativní dopady boxového ustájení (riziko žaludečních vředů, nedostatek přirozeného pohybu a podobně), tak nejlepší radu, kterou vám mohu dát, je snažit se maximálně umožnit koni napodobovat přirozené chování, jaké by uskutečňoval ve volné přírodě. Divocí koně tráví značnou část dne pohybem (nedávná studie ukázala, že za den ujdou více než šestnáct kilometrů) a krmením. Kůň na omezeném prostoru bude potřebovat více řízeného, i člověkem zprostředkovaného pohybu. Také by měl mít vždy přístup k čisté vodě a kvalitnímu senu, aby měl možnost krmit se tak často, jak by činil přirozeně pastvou," radí doktorka Zeytoonian.
vsProtože stáje Gerami nemají žádné výběhy, zaměstnanci pohybují koně na ruce kolem bloku. Každé dva týdny se pak vystřídá dvojice koní na Anitině devítihektarové farmě v Pensylvánii, kde si mohou odpočinout, užít si výběhy i výrazně pomalejší tempo života.
"Udržování kondice koní pouze za pomoci jízdárenské práce nebo omezeným pohybem v městských parcích a oborách je pochopitelně výrazně náročnější než na rozsáhlých pastvinách, které přirozeně zahrnují pohyb po nerovném terénu a do kopců, z kopců. Takoví koně mívají silnější šlachy a vazy," říká doktorka Olson. "Myslím si, že velká část různých pohybových zranění sportovních koní se projeví právě u těch koní, kteří postrádají biomechanickou sílu, kterou lze natrénovat dostatkem pohybu ve výbězích. Další výhodou pravidelného pohybu je, zejména u starších koní, prevence anebo zmírnění bolesti v artritických kloubech."
Ostatní důsledky "sedavého způsobu života" koní jsou velmi podobné těm lidským. Bez dostatku pohybu se zvyšuje riziko obezity, metabolických poruch a problémů s kopyty. Málo podnětů a rozvoj nudy také může podnítit nežádoucí chování a zlozvyky, jako jsou klkání, hodinaření nebo nervózní přecházení po boxe, hrabání a podobně.
Při držení koní na malém prostoru je dobré osvojit si některé základní užitečné postupy, které pomohou předcházet nepříjemnostem. Například hnilobám a plísňovým infekcím kopyt se lze snáze vyhnout udržováním čistoty prostředí a denním vybíráním z kopyt. Desinfekce prostor i výstroje pro předcházení a kontrolu onemocnění je obzvláště důležitá na menších prostorách. "Zajištění dostatku stimulů pro koně, například ve formě hraček nebo slow feederů, může pomoci předcházet nudě a tím i žaludečním vředům způsobeným stresem," říká doktorka Zeytoonian.

Obecně o péči

Součástí dobrého managementu je pravidelná a preventivní péče. Koně ve stájích Gerami jsou pravidelně kováni každých šest až sedm týdnů a protože nepracují nijak tvrdě, kovář často používá podkovy nadvakrát i vícekrát. "Díky pravidelným úpravám a kontrole řešíme problémy s kulháním doopravdy vzácně."
Veterinární lékař ve zdejší stáji provádí koním čtyři zběžná vyšetření ročně a kontroluje, zda jsou veškerá očkování a krve platné. Anita Gerami říká, že pro přehlednost a kontrolu má každý kůň svou vlastní složku se záznamy o očkování, podkovářské péči a ošetření zubů. Její zubař koně pravidelně ošetřuje jednou ročně, ale zastaví se kdykoli je potřeba, například pro zjištění důvodu kousání koně nebo k posouzení stavu zubů koní nových.
Tip redakce: O zubech koní a péči o ně na Equichannelu aktuálně vychází seriál
Říká, že jsou běžně rozdíly v opotřebení zubů u koní pasoucích se na trávě a u koní na seně. "Někteří koně vyžadují ošetření zubů i častěji - každých šest měsíců, jiní si vystačí s návštěvou jednou za rok." Uvádí také, že ve stáji s koňmi pro lovy a hony, kde jsou koně téměř neustále venku, si vystačí i s kontrolou zubů i jednou za tři roky.

Náročnější krmení?

Méně pohybu může také znamenat riziko z hlediska výživy - roste zde totiž nebezpečí kolik. "Pohybovat koně je důležité. Pokud nemáte pastviny, může se kůň pohybovat na hale, jízdárně nebo být voděn na ruce či ježděn, i když volnému pohybu se samozřejmě nic z výčtu nevyrovná," říká doktorka Olson.
vsZeytoonian zase z hlediska prevence kolik zdůrazňuje důležitost opravdu kvalitního sena. "Problémem některých městských areálů a potažmo koní je nedostatek velkých skladovacích ploch. Majitelé jsou potom nuceni nakupovat seno a krmiva v menším množství, což vede k vyšším cenám. Navíc ne vždy se podaří sehnat krmivo ze stejného zdroje a mnoho z mých klientů potom čelí pravidelným mírným zažívacím problémům koní ve spojení se změnami sena. Snaží se to zmírňovat postupnými přechody (návykem) na odlišné seno, jeho neomezeným množstvím a někdy pomáhá i přidávání senných pelet, které pak zůstávají stálou neměnnou složkou krmiva."
Stáje Gerami předchází náhlým změnám v krmení kupováním sena vždy od stejného výrobce a krmením mixu z bojínku lučního a trávy. Krmí zde také mačkaným ovsem a starší koně speciálním mixem pro seniory. Každé dva týdny Anita nakupuje tunu až tunu a půl krmiva ze stejného mlýna a táhne je ve svém kamiónu na šest koní městem. "Ani manévrování skrze Manhattanskou dopravu a Lincolnský tunel není snadné," dodává.

Napjaté sousedské vztahy

Pohled na koně pasoucí se v okolí parků a domů a zvuk kopyt klapajících po ulicích města mohou být idylické pro sousedy nekoňáky, ale jinak tomu může být v případě doprovodných pachů a hmyzu. Obecně platí, že majitelé stájí v městských a příměstských oblastech řeší velmi striktně odvoz hnoje. Často hnůj shromažďují a skladují v kontejnerech či popelnicích a poté odváží pryč - ať už svépomocí, nebo najatou firmou. "Máme vlastní sanitární firmu, která odváží hnůj pryč šest dní v týdnu, většinou v noci. Platíme za to 4 tisíce dolarů měsíčně, ale jsme šest bloků od Times Square, takže tady prostě musíme mít čisto. Chceme, aby sousedé byli spokojení," říká Anita.
ws"Nedávno mi jeden trenér řekl, že na čtvereční míli je na Long Islandu hustota koní vyšší, než kdekoli jinde," říká Olson. "Koně jsou skutečně ukryti ve velkých jezdeckých školách. Na mapách lze vidět areály o velikosti poštovní známky, kde je ve skutečnosti 80 až 100 koní, protože každý chce využívat kryté jízdárny. Každý kousek prostoru je využit."
"Management je zde zcela odlišný od toho na několikahektarové farmě. Nákazy se šíří rychleji, hnůj je těžší skladovat a pokud máte pět malých výběhů, musíte se rozhodovat, kdo je potřebuje nejvíc," pokračuje.
A je tady ještě něco, nad čím mnozí majitelé městských koní nepřemýšlejí - totiž co mohou způsobit okrasné městské prostory zeleně plné jedovatých rostlin, když se dostanou do styku s koňmi, nebo když lidé jedovaté rostliny v dobré víře koním donesou do stájí. Oplocení může pomoci udržet koně dál od těchto nebezpečí, a udržovat dobré vztahy se sousedy zase může vést k příležitostem k poučení lidí o tom, co je pro koně bezpečné a co nikoli.

Nepříliš dobrá dostupnost veterinární péče

Stáj kanadské olympijské drezurní jezdkyně Ashley Holzer se nachází ve Van Cortlandt parku, v newyorském Bronxu. "Tato stáj je sice ve městě, ale je velmi dobře vedená. Jen pro veterináře je opravdová výzva se k tamním koním dostat. Většinou jsou nejbližší doktoři hodinu cesty, a dokonce i sehnat někoho schopného přepravit koně na kliniku bývá problém. A ve špičce je to ještě složitější. U vážnějších případů musí dělat rozhodnutí na základě pravděpodobnosti - je rychlejší a bezpečnější dostat veterináře ke koni, nebo koně přepravit k veterináři?" říká doktorka Olson.
Anita Gerami souhlasí s tím, že vysoký provoz může být opravdovou komplikací. "Máme tu lékárničku s Banamine (nesteroidní protizánětlivý lék - flunixin meglumine, pozn. překladatele), obvazy a dalšími materiály, pro případ nouze. Stejně tak máme nepřetržitou denní péči - pořád zde na koně někdo dohlíží."
Autorkou původního textu je Amber Heintzberger

Koně uprostřed vsi

aneb jak to jde na české vsi

Dnešní překlad mne zajímal i z osobního hlediska. Jsme s koňmi celkem nově situováni uprostřed středně velké vesnice a nemáme žádné rozsáhlé pastviny, jako tomu bylo v minulosti. Koně jsou sice stále venku na vzduchu, ale hodně často řeším to, co jsme na hektarech prostoru řešit nemuseli. Mezi hlavní výhody patří výrazně méně bahna, jelikož jsme značnou část nejvíce využívané plochy (okolí vody a sena, stodola) zpevnili plastovými rohožemi. Díky tomu je povrch poměrně stabilní a rovný za každého počasí, zatímco dříve bylo v mokru bahno, v suchu prach a v mrazech krátery.
vsJelikož je náš pozemek kompletně obehnán kamennou zdí, odpadly starosti z působení cizích lidí, kteří naše koně krmili, hladili, snad ani nechtějme vědět co dalšího nežádoucího činili.
Potřebu rychlejšího pohybu kompenzuji pod sedlem, na lonži, na ruce, ale koně tak téměř ztratili možnost rychlého cvalu bez zátěže na hřbetě, kdy za mohutného vyhazování vybili přebytečnou energii - občas tak pod sedlem vznikají zbytečné situace a chvilky v křeči, kdy tuto přemíru řízeně a postupně vybíjíme.
Na malém prostoru se dá snáze udržovat čistota, takže výběh je pravidelně vysbíraný od hnoje. Trávu v létě vozíme ručně natrhanou a nasekanou, což dá pro tři koně zabrat, a nastaly i dny, kdy jsme z různých důvodů nebyli schopni - i tehdy, kdy to šlo, jsme však nepokryli denní spotřebu, kterou by měli na pastvě. Přes léto jsme s koňmi několikrát vyrazili mimo domov na soustředění a pobyty, kde měli dostatek prostoru i pastvy. A vždy jsem byla překvapená, že se nekonalo ani rodeo, ani nekonečné spásání trávy - nejspíše mnohem víc než na tom, kde koně jsou a co všechno mají, záleží na tom, kdo se o ně a v jakém rozpoložení a pohodě stará. Je lepší vážit si toho, co máme, a hledat výhody, než se utápět v tom, co mít nemůžeme a "potřebujeme". Snahy o hledání prostoru pro větší výběhy nevzdám, ale beru to vše sportovně - bude nám spolu dobře vždy a všude.
Hnůj řešíme skládáním rovnou na valníček a pravidelným vyvážením na pole známého zemědělce (od tří koní zhruba týden dle odpadu ze sena), nastýláme pouze za extrémních podmínek (citelné ochlazení, dlouhotrvající lijáky apod.). Co se týče dalších možností nakládání s hnojem, můžete si připomenout zde.
Sama jsem se ocitla hned na několika velkých statcích přímo na půdě hlavního města Prahy a až mne překvapily odpovědi na to, jak se ke koním staví sousední občané. Vesměs majitelé areálů neřeší přímé problémy, kdy by lidé dělali naschvály. Mezi nepříjemnosti patří krmení koní i přes zákazové cedule, obtěžování koní ze stran dětí, které bez dohledu a povolení vlezou do ohrad nebo opravdu rušné období petard a rachejtlí okolo nového roku a Silvestra, které začíná již koncem listopadu a velmi znepříjemňuje běžný chod jezdeckých zařízení. Vše je o lidech - většina může být tolerantní, ale většinou se najde i někdo, kdo rád potrápí.
Měli bychom se však chovat tak, abychom neprovokovali a nevadili. Snažit se eliminovat zápachy, stopy po koních (zejména po koních uklízet nejen tam, kde nám to patří a neničit cizí půdu), zdravit a nechovat se povýšeně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama