15. Chambon nebo gogue?

2. února 2017 v 15:08 | Dominika Švehlová |  Seriál o lonžování - Dominika Švehlová
Na začátek dnešní kapitoly si znovu připomeňme, v jakém stádiu výcviku se náš kůň nachází a o co usilujeme: učíme koně pohybovat se "dolů a dopředu", tedy s vytaženým krkem a hlavou, což je prvotní cesta k energickému a kmihuplnému pohybu s aktivním používáním břicha a klenutím hřbetu. Kůň se učí v této ne příliš přirozené pozici najít novou rovnováhu, pohybovat se energicky od zádě a přitom se učí používat, koordinovat a posilovat svaly, které mu později pomohou zdravě se pohybovat pod jezdcem - v jakékoli jezdecké disciplíně. Je to základní pohybový stereotyp, rozvíjející dynamický oblouk koně, na němž lze stavět další jezdecký výcvik koně.
Řekli jsme si, že tomuto pohybovému stereotypu můžeme naučit koně "jen tak" na ohlávce a s holým hřbetem, velmi často se však setkáme s tím, že kůň dosáhne určité "dolní" hranice a pod ni už "dobrovolně" nepůjde. Proto musíme sáhnout po "policajtovi", který koně přiměje pohybovat se v této dynamické pozici stále níž a níž, až tak, aby poloha krku a hlavy ho vyprovokovala k uvolněnému a aktivnímu vyklenutí hřbetu a přitom nenarušila jeho rovnováhu a aktivitu zádě. Tímto policajtem bude v první řadě pomocná otěž s názvem chambon.
Stejně jako oheň jsou i pomocné otěže dobrým sluhou, ale zlým pánem, proto je potřeba být natolik znalý, zkušený a schopný číst koně, abychom za všech situací byli pánem my, a ne řemení. Jsou situace, kdy je chambon díky svému působení neúčinný nebo nedostatečně účinný. Můžeme tedy sáhnout po něčem velmi podobném, přesto jiném ve svém působení i výsledném efektu - po pomocné otěži nazývané po svém "vynálezci" gogue.
Obr. 1: Gogue. Světle modré: řemen, jehož délku lze upravovat. Zelené: dvě nepružná lanka (pravé a levé) opatřená na obou koncích karabinkami. Žluté: nátylník s kroužky.

Co je to gogue?

Tato pomocná otěž vypadá podobně jako chambon: taky se skládá ze 1) speciálního nátylníku s kroužky, z 2) nastavitelného řemene, který je připevněn k obřišníku a mezi předníma nohama koně jde nahoru, kde končí kroužkem nebo několika kroužky, a 3) z nepružného lanka (nebo častěji dvou lanek) opatřeného na obou koncích malou karabinkou. Lanko či lanka jdou jako u chambonu od kroužku na řemeni skrze kroužky nátylníku, do kroužků udidla - zde však nekončí, ale jdou odtud zpět ke kroužku na řemeni. Tvoří tak dva trojúhelníku - pravý a levý. Oba trojúhelníky jsou fixní v kroužku řemene, ale kroužky nátylníku i udidla lanko volně prokluzuje (obr. 1).
Obr. 2: Takto kluše na gogue kůň, který se dokáže pohybovat uvolněně a energicky od zádě s vyklenutou horní linií těla, s pracujícím břichem, s energicky se zvedajícíma a ohýbajícíma zadníma nohama, s měkkým přilnutím a s dobrou rovnováhou těla. Dokud se kůň neumí takto na lonži pohybovat, neměl by se lonžovat na vyvazovacích otěžích a neměl by na něho sedat jezdec.

Jak funguje gogue

Působení gogue se svým způsobem podobá chambonu. Oba totiž patří k těm pomocným otěžím, které nenutí koně k jediné možné poloze krku a hlavy (jako vyvazovací otěže a jejich odvozeniny), ale naopak dovolí mu téměř jakoukoli polohu krom nežádoucího extrému -vysokého nesení hlavy.
Gogue i chambon se liší od vyvazovacích otěží také v tom, že nepůsobí pouze na hubu koně, ale v první řadě na týl. Pokud kůň zvedne hlavu výš, než by měl, tah za nátylník ho přiměje hlavu snížit a natáhnout horní linii těla. Gogue stejně jako chambon vyvíjí skrze udidlo i tlak na hubu koně, konkrétně na její koutky směrem seshora, od nátylníku. A tady se od chambonu liší: protože lanko gogue v udidle nekončí, ale jde skrze kroužky udidla zpět ke kroužku řemene, působí na udidlo podobně jako ruka jezdce, tedy na dolní čelist, čili směrem dozadu. Tento směr tlaku udidla přiměje koně ohnout týl a navozuje takzvané přilnutí. Zároveň podporuje žádoucí aktivitu huby koně po celou dobu práce na gogue.
Obr. 3: Cval na lonži je velmi náročný na rovnováhu a koordinaci koně, proto lze koně na gogue přimět ke cvalu až mnohem později ve výcviku!

Když kůň správně zareaguje, čili sníží hlavu, tlak lanka povolí, avšak měkké přilnutí se nezmění, protože lanko zůstává stále napnuté a jen měkce prokluzuje nátylníkem a udidlem s pohybem koně, takže ho nikam netáhne, nijak neruší. Můžeme tomu říkat "kontrolovaná volnost". Díky ní dojde k uvolněním lopatek a ještě lepšímu protažení hřbetu, ale taky k uvolnění čelistního kloubu, jazyka a jazylky, i týlu.

Jaké jsou účinky působení gogue

Tím, že působí na udidlo skrze nátylník, podporuje gogue i chambon u koně snahu snížit a vytáhnout krk dopředu. Toto působení je velmi dynamické, takže kůň má poměrně velkou možnost svobodného pohybu hlavou a krkem - dokud nepřekročí určitou hranici a nenarazí na působení této pomocné otěže. Tady už se ale setkáme s rozdílem mezi oběma pomůckami. Chambon učí koně povolit v týlu a natáhnout hlavu a krk dolů a dopředu - říkali jsme si, že nic víc tato pomocná otěž nedokáže, že vše ostatní, včetně správné práce břicha, hřbetu, zádě i končetin je až výsledek korektního výcviku. Neplatí to však pro gogue; ta navíc vyvolává svým působením na udidlo směrem dozadu ohnutí hlavy v týlu (úplně prvotní slabý náznak přiuždění). Zároveň prokluzující lanko vytváří neustálý pružný kontakt s dolní čelistí a jazykem koně, takže vzniká prvotní měkké, ale stálé přilnutí. Na druhé straně gogue nikdy neumožní koni takové natažení nosu dolů a dopředu, jako chambon, a to právě proto, že vždy bude na hubu koně působit v té "nejnataženější pozici" dozadu, čili vždy bude podporovat koně ve snaze přiblížit se nosem ke kolmici.
Tomu odpovídá i možné nebezpečí při nesprávném používání gogue: kůň může v extrémních případech uhýbat před působením lanka zarolováním se za kolmici! Rozhodně je to však u gogue mnohem, mnohem vzácnější, než například u vyvazovacích otěží nebo nedejbože průvleček, protože gogue působí i na týl a tedy nutí koně snížit hlavu a natáhnout krk, což se se zarolováním vylučuje. Pokud má někdo strach, že by se kůň nadměrně ohnul v týlu, čili zaroloval se za otěž, může k lanku pod nátylník připevnit "zarážky", které této jeho snaze zabrání.
Obr. 4: Tak takový klus na gogue je nežádoucí. Kůň je sice uvolněný, ale rozhodně se nepohybuje energicky od zádě. Je očividně na předku, zadní nohy neohýbá v koleni a hleznu, dělá krátké a unylé kroky. Je třeba ho přimět k aktivitě častějšími přechody mezi klusem a cvalem, pokud už umí chodit na kavaletách, pak je dobré několikrát překlusat kavaletovou řadu, pokud už umí na lonži vyváženě cválat, lze provádět také přechody klus-cval-klus.

Na rozdíl od různých typů vyvazovacích otěží (budeme o nich mluvit v některé z dalších kapitol) není na gogue kůň pevně vyvázaný, ale toto "řemení" ve spojitosti se správnou prací na lonži i dosavadním výcvikem podporuje celkové protažení, prodloužení těla koně. Opět jsme u žádoucího vyklenutí horní linie těla a práce břišních svalů. Kůň dosáhne stabilní rovnováhy bez použití jakékoli síly - začne se nést "sám od sebe". Gogue mu brání zvednout hlavu příliš nahoru, natáhne-li se však dopředu a dolů, najde přilnutí a bez dalšího omezení pohybů krku a hlavy (což je pro mladého či nedostatečně vyváženého koně nutnost) je schopen ho udržet.

Kdy je vhodné použít gogue

1. Mnoho zkušených trenérů používá gogue jako nejjednodušší pomůcku při práci s mladým koněm poté, co si zvykl na chambon, a před tím, než budou moct použít vyvazovací otěže nebo než se na něm začne jezdit.
2. Gogue však může být (stejně jako chambon) vynikající pomůckou při nápravě zkažených koní, především těch, kteří mají tendenci tuhnout ve hřbetu a prohýbat se. Vytažení hlavy a krku dopředu s dolů a zde navíc i ohnutí v týlu ještě více podporuje protažení horní linie těla a vyklenutí hřbetu.
Obr. 5: Intenzivnější pobízení přiměje koně buď zrychlit nebo prodloužit kroky, ale nemusí ho přimět zapojit více záď. Zde je kůň sice aktivnější, ale záď do práce ještě nezapojil a stále není ve správné rovnováze.

3. Je to vhodná pomocná otěž i pro koně, kteří se opírají do udidla a nejsou schopni se uvolnit v týlu a čelisti (a následkem toho ani nikde jinde v těle). Díky své konstrukci nepůsobí gogue pouze na dolní čelist, takže se kůň do udidla nemůže opřít a nemůže vzdorovat působení lanka. Zanedlouho zjistí, že má jedinou možnost: uvolnit se.
Gogue totiž působí na tzv. "3 body hlavního odporu", což jsou podle teorie vynálezce této pomocné otěže, francouzského jezdce a trenéra Rene de Gogue, u špatně trénovaného nebo netrénovaného koně: 1. týl, 2. huba (včetně čelistního kloubu) a 3. báze krku. Cílem gogue je překonat ztuhlost právě v těchto bodech a toho dosahuje díky své konstrukci "prokluzujícího" trojúhelníku. Pokud má kůň tendenci se opřít do udidla, lanko proklouzne, zatáhne za nátylník a kůň sníží hlavu a ještě více vystrčí nos dopředu. Do udidla se tak opřít nemůže a po čase boje zanechá. A navíc - je donucen se sám nést v "nezávislé"pozici. Přijde o "pátou nohu". I koně, kteří se umí "pověsit" do chambonu, obvykle nedokážou s gogue bojovat a naučí se na ní uvolnit a používat své tělo správně. A už tento fakt na nás z dálky září výstražným světýlkem: Pokud pracujete na gogue s pokaženým (ale i s nepokaženým) koněm, musíte být velmi všímaví a ohleduplní, musíte vhodně nastavit délku gogue i sestavit vlastní práci, musíte pozorně sledovat reakce koně a správně na ně reagovat. Jinak můžete koně velmi snadno přetížit!
4. Gogue lze používat jako nenásilnou pomocnou otěž při lonžování koní na vyšším stupni výcviku. Jakmile se kůň začne pohybovat uvolněně a energicky kupředu s korektním držením těla, může se postupně vzpřimovat. Tím, že nese hlavu výš, lanko gogue opět proklouzne kroužky a přiměje nos koně přiblížit se ke kolmici, čili ohnout se v týle, přiuzdit se. Ve chvíli, kdy by se kůň chtěl zapřít do udidla, gogue opět proklouzne kroužky a přinutí ho snížit týl a vytáhnout nos dopředu, čili podvolit se. V tomto případě lze gogue použít i při lonžování ve cvalu (obr. 3) nebo přes kavalety či nízké skůčky.
Obr. 6: Cílená práce spočívající především v energických přechodech viditelně zlepšila aktivitu zádě i rovnováhu koně. Uvolnění i přilnutí zůstalo nezměněno. Kůň se na gogue trochu vzpřímil a podsadil záď, výrazně ohýbá klouby zadních nohou a zachovává vyklenutí horní linie těla.

5. U zkažených koní má gogue ještě tu výhodu, že ji lze použít i při ježdění, takže mezi prací na lonži a pod jezdcem nebude až tak zásadní rozdíl.
O gogue platí ještě více než u chambonu, že je třeba ho koni nasadit až na jízdárně (v lonžovacím kruhu) po předchozím základním uvolnění koně. Zároveň je třeba práci na gogue prokládat přestávkami, kdy se řemen prodlouží a kůň se může chvíli projít nebo vyklusat v libovolném držení těla.
V našem systematickém výcviku koně tak můžeme lonžováním na gogue uzavřít pomyslnou kapitolu "Práce s uvolněným koněm energicky se nesoucím v pozici long and low a zároveň si udržujícím měkké a pružné přilnutí". Je to kapitola, které bezprostředně předchází kapitolu další: "Obsedání připraveného a psychicky i fyzicky zdatného mladého či napravovaného koně" (obr. 2). Dali jsme koni pevný základ, na němž můžeme stavět cihlu po cihle další jezdecký výcvik či nápravu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama