Kryoterapie jako léčba laminitidy

31. ledna 2017 v 11:53 | Deryliiin |  Kopyta
Ze stránek www.kopytar.cz :
Autor: Jiří Podhájský

Kryoterapie jako léčba laminitidy


Zvyšování výskytu laminitidy v posledních letech je faktem, stejně jako skutečnost, že její léčení je v české praxi problematické a velmi málo úspěšné. Seminář profesora C. Pollitta českou odbornou veřejnost obeznámil s nejnovějšími poznatky o laminitidě a možnostech jejího léčení.


O laminitidě se v posledních několika letech mluví a píše mezi jezdci a chovateli, na laických i odborných diskusích a internet je zaplaven velikým množstvím informací a dezinformací o tomto problému, neboť nárůst výskytu tohoto onemocnění kopyt je enormní. Domnívám se, že nárůst výskytu laminitidy je z velké části nechtěným vedlejším důsledkem jinak pozitivního trendu, totiž příklonu k pastevnímu způsobu chovu koní. Tato změna v přístupu je však bohužel většinou prováděna bez ohledu na určitá specifika koně. V praxi se tak i v této oblasti naplňuje známé přísloví, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.

Velmi zjednodušeně se dá říci, že kamenem úrazu je nerespektování mimo jiné nutričních potřeb koní, kteří jsou de facto stepními zvířaty, ovšem v České republice chovanými na kulturních travních porostech, za staletí vyšlechtěných a určených pro výkrm užitkového dobytka, zejména masného a mléčného skotu. Tím dochází k překrmování koní, které ve spojení s nedostatkem pohybu, obsahem nadkritického množství některých látek v krmné dávce a špatnou a/nebo nedostatečnou úpravou kopyt vytváří přímo ideální podmínky pro vznik laminitidy a chronického schvácení.

V oblasti léčby laminitidy a chronického schvácení pak v České republice přetrvává praxe sádrování, analgezie a ortopedického podkování, které ovšem jsou do značné míry kontraproduktivní, škodlivé. Jejich zdánlivá úspešnost totiž spočívá především v odstraňování symptomů, nehledě na to, že jsou to metody založené na překonaných, respektive mylných východiscích. Podstata problému však bývá neřešena, což v praxi obvykle vede zaprvé k opakované incidenci laminitidy, zadruhé ke vzniku vážnějších sekundárních poškození kopyt, a zatřetí k následnému dlouhodobému postupnému zhoršování jejich stavu.

Významnou událostí se proto stala návštěva, respektive seminář Laminitida kopyt koní: její příčiny, diagnostika a moderní léčebné postupy profesora Dr. Christophera C. Pollitta, BVCs, PhD, vedoucího člena Australian Equine Laminitis Research Unit (AELRU), při School of Veterinary Science australské The University of Queensland, který se konal v listopadu 2015. AELRU je předním světovým pracovištěm, zabývajícím se laminitidou kopyt koní.

V následujících několika odstavcích se pokusím zjednodušeně předložit hlavní informace a závěry, které profesor Pollitt na tomto semináři přednesl.


Faktory přímo nebo nepřímo vyvolávající laminitidu jsou všeobecné známé. Jsou jimi především předávkování sacharidy (pastva, jádro), hyperinzulinémie (obezita, metabolický syndrom, Cushingův syndrom, podávání kortikosteroidů), přetížení končetiny (zranění párové končetiny), deformace kopyta (dlouhodobě nesprávná korektura, vrozené deformity), sepse (kolitida, metritida) případně kombinace těchto faktorů.

Vzhledem k tomu, že laminitida je onemocnění, které je způsobováno několika různými způsoby, objevovaly se v dřívější i nedávné době různé teorie příčin a mechanizmu vzniku laminitidy. Původně se mělo za to, jak název napovídá, že se jedná o zánět lamelární epidermis, proti tomu se stavěly jiné teorie, například vazokonstrikce. V současné době je laminitida označována jako stav podobný sepsi, ve kterém zánětlivé faktory pravděpodobně hrají svoji roli.

Laminitidě je možné předcházet, ale přesto je to rozšiřující se onemocnění a logicky tedy veterinární medicína hledá prostředek na jeho léčbu, tedy lidově řečeno injekci nebo prášek proti laminitidě.

V této souvislosti výzkumná skupina AELRU zkoumala biologické procesy u koní, u kterých došlo ke spuštění laminitidy mimo jiné podáním oligofruktózy, zejména metabolizmus specifických proteinů.

Jedním z výsledků těchto zkoumání je pochopení respektive popsání buněčné patologie laminitidy. Jedná se o separaci plátů epidermálních bazálních buněk od sebe vzájemně a od bazální membrány.

Profesor Pollitt vyjádřil přesvědčení, že účinnou látku k terapii laminitidy se jejich týmu podaří vyvinout. Do té doby však jedinou účinnou terapií je kryoterapie (léčba chladem). V rámci AELRU bylo provedeno několik studií, které se zabývaly vlivem hypotermie (podchlazení) na vývoj laminitidy. Principem účinku kryoterapie je skutečnost, že snížením teploty tkání o každých 10°C dochází k významnému snížení metabolizmu, například u enzymů až o 50%. Zmiňované studie se týkaly účinnosti kryoterapie v preklinické fázi (před počátkem kulhání), ale i koní, u kterých již došlo k rozvoji klinických příznaků, zejména kulhání. U koní v preklinické fázi bylo zjištěno, že na končetinách, na kterých byla aplikována kryoterapie nedošlo k rozvoji klinických příznaků a poškození lamelárních tkání bylo výrazně nižší nebo žádné. U koní, u kterých byla kryoterapie nasazena až po nástupu kulhání byla prokázána nižší závažnost poškození lamel a působení kryoterapie účinkovalo jako prevence dalšího strukturálního poškození (destrukce dermoepidermálního spojení).

Výše uvedené informace u mnohých možná vyvolají pocit, že se ve skutečnosti nejedná o nic nového, neboť postavit schváceného koně do potoka je postup historicky dobře známý. Zmiňované studie ovšem mají dva zásadní významy.

Prvním je skutečnost, že účinky kryoterapie byly potvrzeny vědeckým způsobem, který zahrnoval standardní postup, podmínky, hodnocení, kontrolní vzorek, hodnocení výsledků nezávislými odborníky atd.

Druhým je to, že studie stanovila sofistikovaný postup, spočívající mimo jiné ve stanovení teploty a času prováděné terapie. Teprve na základě dodržení stanoveného postupu lze totiž očekávat deklarované výsledky.

Součástí semináře profesora Pollitta byla i prezentace doporučené úpravy kopyta, spočívající především v opatřeních, které umožní maximální přesunutí zatížení kopyta do jeho zadní části a naopak odlehčení přední části kopyta. Jsou jimi například zkrácení patek, specifická resekce dorzální části kopytní stěny nebo aplikace tzv. Steward clog.

Informace a závěry, které profesor Pollitt na svém semináři přednesl, mě již v jeho průběhu přesvědčily, že je třeba vytvořit komplexní technologii pro kryoterapii končetin koní a úpravu postiženého kopyta. Potud se totiž někdo rozhodne aplikovat tyto poznatky v praxi, je nucen velmi improvizovat, což vede k časové ztrátě a k nedodržení podstatných parametrů. Přitom právě včasné nasazení kryoterapie (podstatné jsou už řádově jednotky hodin) a dodržení mj. teplotních podmínek jsou faktory rozhodující o úspěchu či neúspěchu.

Ve spolupráci se specialisty na potřebné materiály v současné době testuji a vylepšuji tuto technologii tak, abych byl schopen nabídnout kryoterapii již v blížícím se období nebezpečné jarní pastvy.

J.P., 13.3.2016
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama